Průvodce udržitelným šitím

O svém šití přemýšlíme jako o své vlastní udržitelné cestě. Jak tuhle cestu vnímáme a co bychom poradili těm, kdo jsou na ní kratší dobu než my? Nádech a výdech a nestresovat se, není to vůbec složité a nemusí být všechno hned. Svět není černobílý a tvůj šatník se může stávat etickým postupně. Každá volba se počítá.

PROČ ŘEŠIT UDRŽITELNOST LÁTKY

To, že se naučíš šít, ti otevírá obrovské pole možností a je to ve finále nejjednodušší možnost, jak uniknout ze začarovaného kruhu fast fashion. Když ale nahradíš rychlou módu rychlými látkami, moc daleko se od jádra problému nedostaneš. 

Máloco nás rozesmutní víc než fotky narvaných syslíren nekvalitními látkami. Někdo se nad tou posedlostí chápavě usměje, my jsme ale smutní. Syslit špatné látky, které byly vyrobeny s nemalými ekologickými náklady, nechat ve výprodeji dva tisíce a nikdy z těch látek nic neušít? Nebo ušít, ale je to věc na pár praní? My každému radost z látek přejeme, ale sami neumíme odhlédnout od toho, jak moc devastující textilní průmysl umí být a seberoztomilejší koťátko na úpletu nás nepřesvědčí.

Chceš věřit tomu, že svými volbami spoluutváříš současný svět? My v Materialistic chceme. Proto děláme to, co děláme. Skládáme portfolio látek, které vidíme jako udržitelné. Vítej u nás.

Udržitelnost můžeš vnímat jako trend, ale pro nás je to zásadní hodnota i morální maxima, které se snažíme přiblížit. Nechceme přispívat do hadrových dun v poušti Atacama ani jinde. Změnili jsme své vlastní návyky a víme, že zrovna v případě látek a oblečení to není tak těžké. Stačí jen přemýšlet a nepodléhat příliš často jednoduchým svodům. Netýráme se, že neumíme být udržitelní ve všem svém konání, ale věříme v informovanou volbu stejně jako vědomou spotřebu. 

Chille, poušť Atacama, záběr jednoho z fragmentů nekonečných dun a současné memento toho, jak si naše civilizace neumí poradit s textilní nadprodukcí, která je jádrem veškeré fast fashion. Zdroj: creative commons, catalyst planet

Na tom, že je konvenční produkce látek problematická z ekologického hlediska, má vliv několik věcí:

- extrémní nároky na spotřebu vody. Příběh vyschlého Aralského jezera jsme se učili ve škole, zásadní roli v něm hrálo pěstování bavlny. Nároky bavlny a celého textilního průmyslu na vodu jsou enormní. Snížení spotřeby vody je v centru všech alternativ a hledání cest k udržitelnější textilní výrobě.

- používání vysokých dávek pesticidů a chemických hnojiv, jejichž rezidua zůstávají v půdě a proměňují ekosystém

- použití chemie při výrobním procesu (výroba vlákna, barvení, změkčování látky atd. atd. - procesů je hodně, použité chemie standardně taky)

- sociální rozměr. Bez veškerého patosu a pokřivených historických konotací mluvíme o reálném vykořisťování pracovníků a pracovnic v běžných textilních továrnách. Můžeme před tím zavírat oči, ale na realitě to nic nemění. Naopak.

- souvislosti globálního trhu, kdy látka může objet svět vícekrát než se dostane k tobě. Řeší tento problém nakupovat pouze "české látky"? Nikoliv, bohužel. "České látky" je nonsens a označení pro látky, které byly finálně zpracovány v ČR. Česká bavlna neexistuje, český len ani konopí už také ne. "České látky" jsou sice utkány v Čechách, ale z příze, o jejímž původu zpravidla nevíte vůbec nic.

Občas se stane větší průšvih. V Rana Plaza se zřítí továrna a v jejích troskách najde smrt víc než tisíc lidí, když se dlouhodobě v rámci snížení nákladů ignoruje narušená statika. V Číně do řeky vyteče toxický odpad z barvírny a představa, jaký to mělo vliv na ekosystém není ani trochu hezká. Extrémní excesy pak doplňuje každodenní realita lidí, kteří v Indii umírají předčasně na karcinomy vzniklé dýcháním toxických látek od svých sedmi let, kdy začali v továrně pracovat. Obrázky nejsou hezké a tvářit se, že za to nemůžeme my, kteří chceme triko za stopade, je pokrytecké. Data k obrázku: Dhaka building collapse by rian, creative commons.

Největší depku máme za sebou, tak zkusíme najít cestu ven.

KTERÁ LÁTKA JE NEJVÍCE UDRŽITELNÁ? Ta, kterou zrecykluješ.

Nic nemůže být víc udržitelné než když využíváš, co už dosloužilo a dáváš té věci druhý život. Spočívá to ideálně v tom, že probereš skříň babičce, mámě, dědovi, tetě - a taky sobě - a začneš ty věci, co tam najdeš, přešívat. Říká se tomu upcykling. Pole je obrovské, možnosti rozsáhlé a kreativita se spouští lavinově. Košili zkrátíš, kalhoty zúžíš, na prožrané díry od molů použiješ nějakou visible mending parádu a z polštáře uděláš panenku... Upcykling je báječný, ale má svoje limity. Stejně jako hadry, co najdeš v sekáči.

Když chceš řešit udržitelnost nové látky, pomůžou ti dvě věci:

►► certifikáty udržitelnosti s vysokou kredibilitou (Global Organic textile Standards - GOTS, Better Cotton Initiative - BCI, EcoVero - tyhle zkratky si zapamatuj, jsou solidní zárukou)

►► základní souvislosti materiálu (k tomu postupně níže)

Důležitá poznámka: Že jsou udržitelnější látky náročnější finančně? Ano, na první pohled ano, ale ty syslírny nekvalitních látek z výprodejů, jejichž fotky vidíme napříč šicími skupinami, v nás vzbuzují hodně smutku. Protože za zlomek peněz by paní mohla mít šatník plný krásných, kvalitních a udržitelných kousků.

Máš na výběr - ne že, všechno je otázka volby. Tohle jsou certifikované žebrované GOTS úplety typu Thessaloniki. Stojí dvakrát tolik než seženeš konvenční, ale jejich reálný vliv na životní prostředí je cca čtvrtinový. Když se k tomu připočte fakt, že jde o kvalitní materiál, který ti dlouho vydrží a který budeš rád(a) a dlouho nosit, dostáváš se třeba na deset procent zátěže než když o svém nákupu úpletu nepřemýšlíš.

Bavlna

Bavlna je celosvětově velmi poptávaná a její extenzivní produkce není bez vědomých regulací udržitelná ani trochu. Tyto vědomé regulační mechanismy nastavují především certifikace GOTS a BCI. Alternativou je i recyklovaná bavlna, která je zatím na trhu rozšířena minimálně.

Standardní bavlna je bohužel ekologicky velmi problematická. Skvělé vlastnosti tohoto přírodního materiálu mají skvrnu na kráse v podobě ohromné spotřeby vody. Na jedno triko se udává spotřeba vody 2700 litrů a bavlna spotřebovala na váhu víc pesticidů a hnojiv než je konečná váha trika. Au, to bolí - hlavně, když si někdo je schopný to triko vzít na sebe dvakrát a vyhodit (nebo vytřídit do textilu, to je úplně jendo) a nebo se rovnou jako nadprodukce spálí.

Len

Len roste rychle a potřebuje k tomu výrazně méně chemie než bavlna. Ve vhodných klimatických podmínkách dokonce nepotřebuje zavlažování. Pěstuje se celkem dost i v Evropě. Další ekologické souvislosti pak spočívají v tom, jak konkrétně jsou nastaveny výrobní procesy - s pomocí jakých prostředků se realizuje máčení lnu, jak se zachází s odpadními vodami apod. Pokud chcete udržitelnější len s certifikací, budete si muset trochu (spíš více) připlatit. Na evropském trhu se setkáte s označením European Flax. Zanmená to, že len byl pěstován v Ebropě opět za nějakých standardů a také e standardem ochrany pracovínků v evropské legislativě.

Obecně se ale od lnu určitě nenechte odradit - ačkoliv se u něj neblýská GOTS certifikace, konvenční len může být srovnatelný ve svém impactu s bio-bavlnou. Záleží ale na mnoha faktorech. Měkčení lnu může být prováděno chcemicky nebo mechanicky, bravení je další kapitola...

Pokud máte len rádi, noste ho zcela bez výčitek. Jeho udržitelnosti hraje do karet fakt, že je to hodně odolná látka v čase. Pozor si dejte akorát na škrábavost látky, obzlášť při e-shopovém nakupování. Zdaleka každý len není měkký a každý len nezměkne používáním v čase.

Konopí

Skutečný hrdina udržitelných látek. Ve svých kvalitách je velmi podobný lnu, ale vlastně je ještě lepší (savost, přirozená antibakteriálnost, pevnost). Z hlediska pěstování je konopí velmi nenáročné - rostlina dokáže vyrůst do výše 4 metrů během tří měsíců, umí se přizpůsobit různým klimatickým podmínkám a vé své odolnosti vyžaduje velmi málo či žádnou chemii. Konopí je inherentně ještě víc udržitelnější než len, ale opět se zde řeší výrobní procesy.

Je to poměrně neobvyklá látka na trhu a není pro nás jednoduché ji sehnat. Však si ale buďte jistí, že když na nějakou pěknou konopnou látku narazíme, bereme ji hned.

Viskóza

Viskóza jako materiál má několik výzev. Hlavním problémem viskózy je, že se vyrábí z celulózy dřeva, což může vést a často vede k odlesňování a ztrátě lesního porostu. Dalším problémem je, že výroba viskózy je extrémně náročná na vodu i na chemii. Při výrobě viskózy se standardně používá tvrdá chemie, která je toxická. Takový provoz musí být přísně kontolovaný a s přihlédnutím k realitě Číny a Indie by tomu člověk rád věřil, že je. 

Nicméně, v případě viskózy šel pokrok hodně dopředu a existuje několik způsobů, jak zlepšit udržitelnost viskózy. Nejznámější certifikací je EcoVero viskóza, která se opírá o produkci z kontrolovaně obnovovaných lesů. Stejně tak se zde výrazně snižuje spotřeba vody a chemikálií potřebných při výrobě. 

Pokud má viskóza certifikaci EcoVero, můžete si být jisti, že jste udělali jako zodpoěvdný spotřebitel maximum. Pokud nemá EcoVero, mohla by mít ještě FSC - to je určitě taky fajn.

Bambus

Bambus se často prezentuje jako udržitelná alternativa k bavlně a dalším konvenčním materiálům. Bambusová vlákna mají řadu pozitivních vlastností: jsou rychleschnoucí, odolná vůči bakteriím a měkká na dotek. Ale. Existuje celá řada otázek týkajících se udržitelnosti bambusu jako materiálu. Např.? Pro získání bambusových vláken se často používají chemikálie, které jsou škodlivé pro životní prostředí. Dále je zde energeticky náročný proces výroby vláken. Navíc, i když se bambus obecně považuje za rychle rostoucí rostlinu, existují obavy ohledně intenzivního zemědělského procesu a jeho dopadu na místní ekosystémy.

V současné době existují snahy o zlepšení udržitelnosti bambusu jako materiálu. Zavádí se certifikace, které zyvšují průhlednost v řetězci výroby. Avšak, stále je třeba vyřešit řadu otázek ohledně procesu získávání bambusových vláken a jeho dopadu na životní prostředí, aby se bambus mohl stát skutečně udržitelnou alternativou k jiným materiálům.

Bambus, který jsme vzali na milost my u nás v Materialistic jsme řešili s dodavateli na veletrhu v Mnichově. Povídali jsme si s vícero z nich a vybrali toho, který sám jako první začal mluvit o tom, že bambus je rozporuplná surovina a jejich firma dbá na udržitelnost a zná svého dodavatele a jeho řetězec tak, aby stáli před sebou s čistým štítem. To se nám líbilo a bambus máme rádi, jak je měkký a příjemný.

Polyester

Nejčastější položka ve složení všech látek na světě [zdroj: Global Textile Report 2021]. Polyesterové látky jsou stále relativně levné na výrobu a zároveň polyester dobře drží barvu. Máte tak nákladově levnou látku, která dobře vypadá. Kvalifikované odhady predikují, že polyester jako základní materiál textilní výroby rozhodně není na ústupu a pokud nenastane nějaký diskurzivní zlom a game changer, bude nadále tvořit více než polovinu světové produkce i v roce 2030.

Polyester je z hlediska udržitelnosti výrazně problematickým materiálem. Jeho výroba je velmi energeticky náročná a znečišťuje životní prostředí. Výroba polyesteru zahrnuje těžbu ropy, její transport a chemické zpracování za použití toxických látek, jako jsou ftaláty a bisfenol A. Tyto látky jsou potenciálně nebezpečné pro zdraví člověka i životní prostředí.

Navíc, polyester se špatně rozkládá a při jeho rozkladu se uvolňují mikroplasty, které mohou mít negativní dopad na ekosystémy a zdraví zvířat i lidí. Z těchto důvodů se expertní panely shodují na tom, že je důležité výrazně snížit využití polyesterových látek a hledat jejich alternativy. Jestli tomu něco může pomoci, tak opět snížená poptávka na straně spotřebitelů.

Látka z polyesteru často nese nějaké fancy označení, které zakrývá její podstatu. Nejvíc se nám příčí "silky" jako pojem, které má evokovat hedvábí. Tak jistě. Dále sem patří většina fleecových látek (polar fleece, microfleece). Pro miminka oblíbené minky a pro odrostlé i maminky softshell. Z polyesteru je často vyroben satén a skoro vždy tyl. Dá se říci, že polyester dokáže imitovat spoustu materiálů, ale činí tak vždy vlastně jen vnějším dojmem. Uvnitř je to vždycky látka z ropy, která je velmi problematická. Své místo má opodstatněné v technických a funkčních tkaninách.

Recyklovaný polyester se považuje za udržitelnější alternativu k tradičnímu polyesteru, protože využívá již existující materiály namísto vytváření nových. Proces recyklace polyesteru také snižuje množství odpadu vytvářeného z textilních materiálů a snižuje tlak na těžbu nových surovin. Nicméně i recyklovaný polyester může mít určité negativní dopady na životní prostředí (uvolňování mikroplastů stále jako problém zůstává). Celkově se ale odborníci shodují, že recyklovaný polyester lze považovat za krok správným směrem - směrem k udržitelnějšímu textilnímu průmyslu.

Polyester,obzvlášť ten recyklovaný se objevuje často v příměsích i udržitelných brandů. Je to především z důvodu snížení mačkavosti látky a zlepšení nějakých jejich užitných vlastností. Jak jsem říkali, svět není černobílý. A Bůh ví, že softshelky pro dítě v lesní školce nahradíš těžko. Kabát ani sukni si z něj ale už šít nemusíš, na to jsou jinačí materiály hezké a lepší.