Tkanina typu Oxford

Původ této látky sahá do 19. století ve Skotsku a je nejúspěšnější z kvarteta látek pojmenovaných po čtyřech prestižních univerzitách - Yale, Harvard, Cambridge a Oxford. 

Vyrábí se pomocí speciálního typu "košíkové" vazby (basket weave), která spočívá v proplétání dvou nebo více přízí přes sebe a pod sebe v křížovém vzoru, čímž vzniká odolná a prodyšná tkanina, která se málo mačká. Výsledkem je lehce texturovaný povrch, který se odlišuje od hladších tkanin jako je popelín nebo kepr.

Typy oxfordské tkaniny: 

1. Plain Oxford: Nejběžnější typ s pravidelnou a vyváženou vazbou, používá se pro výrobu neformálních i formálních košil
2. Pinpoint Oxford: Jemnější verze plain Oxford, používá se tenčí příze, která způsobí hladší strukturu. Používá se na společenské košile. 
3. Royal Oxford: Tato variata je známá svým lesklým povrchem a propracovanou vazbou. Je měkčí a luxusnější, používá se na špičkové košile a jiné elegantní oděvy. 

Využití tkaniny s oxfordskou vazbou je celkem univerzální a široké. Nejčastějším využitím jsou pánské i dámské společenské košile, díky své měkkosti z ní budou perfektní i kalhoty, pyžama či ložní prádlo. Pro svojí strukturu jsou oxfordské tkaniny často využívány i k výrobě kravat a jiných elegantních doplňků. 

Na obrázku: Pinpoint Oxford od Mind The Maker

Zdroj textu: Textilepedia, Wikipedia